O prázdninách 2012 jsme se rozhodli vyjet na Labe na takovou menší výpravu, cca 3-4dny. Jel jsem já(Čudis) a Michal. Po příjezdu jsme zakrmili, postavili stan a vše vypadalo dobře. Kdyby jsme věděli, co nás následujících xy hodinách postihne, okamžitě jedeme domů. Bylo to v období, kdy do Pardubického kraje přišla série bouřek, neočekávaně v kuse přes 24hodin. S tím jsme nepočítali, protože v předpovědi počasí byly bouřky hlášené lokálně, né "celokrajově". Navečer prvního dne přišla bouřka, která skončila až okolo 23 hodiny. O půlnoci jsme sbalili pruty a šli si lehnout, ráno jsme chtěli brzy vstávat, protože jsme předpokládali, že po větším úvodním zákrmu by nám mohly nějaké ty ryby přes noc najet a ráno zabrat. Byly asi 3 hodiny ráno, když jsme oba dva doslova vyskočili ze spacáků, protože někde v těsné blízkosti našeho místa uhodilo. Takže noc nebyla nijak úchvatná a ráno jsme byli jako zbití psi. V jednom kuse pršelo, přes den to nebralo a přešlo asi 5 bouřek. Večer jsme se tedy rozhodli ukončit naše trápení a jeli domů. Můj největší životní nepřítel v rybařině je počasí, je nepředvídatelné a v krajních případech vás ani nepustí na ryby, i když už jsme dospěli i do takového stádia, že jezdíme téměř za každého stavu. 

Komentář ke článku (0)